Tuto bylinku oceňovali již Egypťané, Řekové a Římané. Od těch ji přinesli do střední Evropy přes Alpy benediktinští mniši.
Tymián roste do výše 20 až 40 centimetrů. Má slabé krátké větvičky s bílými chloupky, je velice podobný běžné mateřídoušce, neboť je ze stejného rodu. Ke kořenění používáme lístky i kvítky. V květináči na okně se tymiánu daří jen tehdy, jestliže je na velmi světlém, slunném a vzdušném místě. Lépe se mu daří v truhlíku na balkóně nebo na verandě a přirozeně v zahradě.
Tymián má celou řadu léčivých účinků, působí proti nadýmání, mírní kašel, pomáhá při bolesti v krku. Je vynikajícím dezinfekčním prostředkem pro plíce, a obecně má protizánětlivé účinky. Pomáhá tak i při infekcích močových cest a močového měchýře. Tymián zvyšuje také přirozenou odolnost organismu tím, že stimuluje produkci bílých krvinek.
Tymián v kuchyni
Tak jako vyslovujeme jedním dechem petrželka a pažitka, dá se mluvit jedním dechem o majoránce a tymiánu. Tymián je stejně oblíbeným kořením do uzenin, k vepřovým a skopovým pečením, ke zvěřině, do paštik, k houbám, do zeleninových polévek, k novým bramborům, ale také třeba do tvarohu. Špetka tymiánu patří také k pečené rybě, do omelet, do sýrových pokrmů, drůbežích ragú, k játrům a do telecího masa.
Tymián oživuje všechny bylinkové omáčky a polévky, játrové knedlíčky, šťávy k pečením, bramborový salát a čočkové, fazolové a hrachové polévky. Do salátové mísy a k jemným zeleninám se však tymián nehodí, protože potlačuje ostatní aróma.